Jak už jsem někde četl, tak naše U11 jsou neuvěřitelní a stále mě dokáží něčím překvapit. Musím je opět pochválit, jak se podporovali a fandili si navzájem v posledním zápase, kdy jednomu spoluhráči se nedařilo ne a ne dát gól, všichni mu přihávali, trenér ho nestřídal, šancí bylo hodně, ale čím víc chtěl, tak tím to nešlo. Mohlo se hrát na výsledek a být za každou cenu první, ale to nebyla priorita. A nakonec to přišlo, v poslední minutě přímý kop, bylo jasné kdo bude kopat, a konečně za pomocí tyče to tam štastně padlo! Neskutečná radost všech! A az po součtu celého turnaje se ukázalo, ze právě tato střela celému týmu vystřelila zlaté první místo. A to jsou ty chvilky kdy je radost být pyšným rodičem každého hráče, či trenérem U11. Jan Merkuda